příčiny sebevražd

Sebevražda (latinsky suicidium, z sui = se, sebe a caedere = zabít, respektive caedium = zabití; řecky autocheiria) je akt vědomého a úmyslného ukončení vlastního života. Člověk, který tento čin provede, se nazývá sebevrah. Sebevražda je nejčastější příčinou nepřirozeného úmrtí. V období let 2001–2005 bylo v Česku zaznamenáno 8023 sebevražd (pro srovnání v tomto období zemřelo 7010 osob při dopravní nehodě), což tvoří 1,48 % celkového počtu úmrtí a 23,3 % úmrtí vnějšími příčinami. Mnohem častěji (80 % případů) sebevraždu páchají muži. Podle odborníků je tento poměr způsoben zejména tím, že muži jsou v této činnosti důslednější. Pokud se k takovému kroku rozhodnou, čin skutečně vykonají. Volí přitom střelnou zbraň nebo oběšení, kde je šance na záchranu velmi malá. Ženy oproti tomu přistupují spíše k předávkování léky a lékařům se daří je zachránit. Většinou se jedná o sebevraždy demonstrativní, podle statistik ženy takové pokusy dělají 4× častěji než muži. Nejčastěji k tomuto činu přistupují lidé mezi 45 a 50 lety, nejčastějším způsobem je oběšení.,,Počet sebevražd se dlouhodobě snižuje a očekává se, že tento trend bude dále pokračovat. To je způsobeno také kvalitnějšími antidepresivy a kvalitnější psychiatrickou péčí. Významné nárůsty počtu sebevražd jsou svázány s obdobím zásadních změn, ať již se jedná o třicátá léta 20. století (ekonomická krize, začátek 2. světové války) nebo přelom 60. a 70. let 20. století (normalizace). Zvláštní pozornost si zaslouží sebevraždy dětí. V období 2001–2005 bylo zaznamenáno 35 případů (věková skupina do 14 let). U dětí se jedná o impulzivní zkratkovité jednání. K takovému činu pak stačí třeba špatná známka na vysvědčení a strach z reakce rodičů. Častým důvodem je také nešťastná láska.